lhk Jestřábi Prostějov
vítěz 2. ligy 2013/2014

DENÍK FANOUŠKA

Část první - TO PRVNÍ KRÁSNÉ ŠTÍPNUTÍ

15.8.2019

Dnes se opět plně rozhořelo mé fanouškovské srdce, jež téměř půl roku trpělo v útlumu, který vyvolala přestávka po poslední dost zdařilé sezóně.

První duely jsem, z důvodu zaměstnání a logistické problémy, neviděla, nicméně ten první domácí bych si nenechala ujít ani se zlomenýma nohama.

I když se předchozí dva zápasy nepovedly zrovna nejlépe, musím uznat, že bojovnost, s jakou naši kluci hrají před domácím publikem, je prostě inspirativní, ačkoli zatím nehrál tým v sestavě, jakou uvidíme v sezoně ostré.

Jako milovník a velký zastánce brankářů pak jen dodám, že sice mladý talent "podrážel" 😂, nikoli však své spoluhráče, či snad fanoušky.

Těch nebylo mnoho, no atmosféra v poslední třetině už byla aspoň lehce rozjetá, což se dá připsat té dlouhé přestávce.

Netuším, jaké to je, být profesionální hokejista. Bohužel, za mých mladých let pro ženy takové možnosti nebyly, ale i když je to práce tvrdá a neskutečně náročná, závidím borcům každé první vjetí na led.

Pro mě byl úžasný už příchod na zimní stadion po tak dlouhé době. Držet v ruce lístek, jako obvykle se zaseknout v turniketu...

Extází pak ale je, když vcházíte do útrob stadionu a míříte k ledové ploše - jakmile mě ovanul lehký studený vzduch a v nose mě příjemně zaštípala krásná vůně ledu - zase jsem si připadala jako malé dítě těšící se na Ježíška.

Dostavila jsem se na "své" místo a s napětím čekala, až zazní ta krásná hudba, což značí jediné - povstat a potleskem přivítat ty, kteří nám v nadcházející sezóně přinesou tolik radosti z výher, příjemných nervů při prodloužení a nájezdech a snad i trochu smutku při prohrách, bez nichž není žádného pravého vítěze.

Krásnou výhrou 5:0 Jestřabí letka potvrdila veškerá má očekávání z první návštěvy zimního stadionu a jistě potěšila nejednoho pravého fanouška.

Na závěr už snad zbývá dodat pouze myšlenku, kterou by se měl řídit každý, kdo chce fandit, a to nejen v hokeji - "buďte šťastní, když se vyhrává, ale zůstaňte věrní, když se prohraje a i na takovém zápase hledejte pozitiva, protože být negativní je o dost jednodušší... A jednoduchý život není to pravé ořechové".

S úsměvem na každý další zápas a EXTRALIGA VOLÁ. 😊



Barbora Sekaninová

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



DENÍK FANOUŠKA

Část druhá - ABSOLUTNÍ ŠOK

20.8.2019

Když jsem se rozhodla rozjet svůj první "dlouhodobější" spisovatelský projekt, netušila jsem, že mi to umožní splnit si jeden z nejtajnějších snů.

Po prvním domácím přípravném zápase jsem byla plna euforie a radosti, kterou zná snad každý, kdo fandí přímo na živo, v jakémkoli sportu. Sepsala jsem první část svého "deníku fanouška" a z čistého nadšení ji zaslala do zprávy i Jestřábům.

Odpověď přišla téměř okamžitě... Upřímně řečeno jsem nemohla uvěřit vlastním očím. Bylo mi nabídnuto, abych takto psala pravidelně a navíc ve spolupráci s klubem, což mi vyrazilo dech. Neváhala jsem ani chvilku, a tak se stalo, že jsem se dnes setkala s panem Žigárdym.

Ze začátku jsem byla nervózní, netušila jsem, co se ode mě bude očekávat, za jakých podmínek se celý projekt odehraje, bude to jako ve škole? Odevzdej každý měsíc dva tisíce slov na dané téma...

Nemohla jsem být překvapenější, když mi řekl: žádné podmínky, žádné diktování, prostě jen pište vaše dojmy, váš názor, dělejte to podle sebe.

Poté mi málem vypadly oči z důlků, když dodal: ,,příště ale buďte kritičtější, klidně si zanadávejte.‘‘ - absolutní šok.

Kdo mě zná, ví, co pro mě hokej znamená. Není to jen sport, je to něco, co mě dodnes pojí s milovaným člověkem, který tu už není. Nikdy nezapomenu na seznámení s onou úžasnou hrou, když jsem jako šestiletý capart v noci seděla u televize a sledovala Nagano nebo když jsem se školou byla v Rakousku v roce 2005 a místo výletu po památkách stepovala tři hodiny před stadionem, kam měl dorazit náš národní tým na trénink, ten pocit štěstí a neskutečné radosti, když mi Tomáš Vokoun, (mimochodem stejně se jmenuje moje suchozemská želva 😁), podal ruku okýnkem... Tak nějak podobně jsem se cítila i dnes cestou ze schůzky domů.

Nejsem ultras a politika mě moc nezajímá, proto ode mě rozhodně nečekejte, že budu radikální, nicméně jsem dost impulzivní, takže si někdy brát servítky zrovna nebudu.

Stále jsem HRDÝM fanouškem, což znamená, že neuznávám bojkoty návštěv a podpory Jestřábů kvůli sporům, které na led nepatří.

Jsem pracující člověk, dělám na směny, jako spousta z nás a proto se nemohu dostat na úplně každý zápas, no kdykoli to jde, jdu, protože nic není pro fanouška víc, než vidět na vlastní oči svůj tým. Další dva dny chraptit, jak jsme si zanadávali na rozhodčí a řvali po každém gólu. Nebo někdy odejít úplně rozladění, protože se prohrálo, přesto se vždy znova vrátit na místo činu a doufat, že si užijeme, kromě piva a klobásy, i každou vteřinu hry.

Osobně se nemohu dočkat startu sezóny a každého dalšího zápasu, který budu moct prožít na zimním stadionu a věřím, že konečně nebudu vypadat, jako totální mimoň, když po gólu vyskočím a budu se radovat. To se totiž stalo na zápase s Třebíčí - ano, se zděšením jsem zjistila, že jsem jediná, kdo takhle "žere" i zápas přátelský... 😅

Na závěr pak dodám další myšlenku: "Hokej je sport a v každém sportu jsou okamžiky, kdy se daří, pak je fanoušků plná... řekněme tribuna, ale pravý fanoušek zůstává věrný, i když se nedaří!"

Takže fanděme celým srdcem a s úsměvem na každý další zápas Jestřábů.



Barbora Sekaninová

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



"OKÉNKO DO DUŠE FANOUŠKŮ"

24.8.2019

Vzkaz do kabiny:

Drazí Jestřábi,

Tento vzkaz Vám píši z náhlého popudu a také proto, že se s Vámi chci o něco podělit. Stalo se to včera na zápase. Přímo na stadionu jsem totiž, v rámci projektu "deník fanouška" a jeho přidruženého projektu "okénko do duše fanoušků", oslovila dva pány, dlouholeté důchodce, kteří byli poprvé na zimním stadionu už cca v roce 1960. Ti chodí snad na každý zápas, opravdu fandí a hokej i klub prostě milují.

O co se s Vámi chci podělit je ale toto:

Když jsem jim vysvětlila celý projekt a řekla, že tento rozhovor bude na stránkách, jejich úsměv a výraz mi vehnaly slzy do očí... Oba mi říkali, jakou mají radost, že se o ně, "starý dědky", zajímá klub.

Ano, i když si tohle zajišťuji celé já, oni mají pocit, že to Vy se o ně zajímáte.

Možná si to přečtete, možná taky ne. Možná Vám to něco dá, možná to budete zcela ignorovat, ale, (tedy dle mého názoru), stejně jako fanoušek potřebuje svůj klub, pak hráči a klub stejně tak potřebují své fanoušky.

Ať se Vám daří.

Ps: povídání s těmito pány se uskuteční v září a napadlo mě, že kdyby toto někoho z Vás opravdu oslovilo a chtěli byste udělat pánům ještě větší radost, klidně se můžete zúčastnit. 😉

Barbora Sekaninová

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



DENÍK FANOUŠKA

Část třetí - NECHŤ SEZÓNA ZAPOČNE!

30.8.2019

Nejprve trošku od hokeje odbočím, za to se omlouvám, ale celý týden mi vrtá hlavou jistá myšlenka.

V dnešní době není nic jednoduché, pokud teda nejste dítě štěstěny nebo milionář. Já zažila opravdovou krizi v práci. Byla jsem vyřízená, unavená, zničená a znechucená. Ale tak to bývá, když makáte, jako šroubek, aby po vás ta práce taky byla vidět a nakonec ještě dostanete vynadáno, protože práci odvádíte svědomitě a řádně, nemáte za to nic, ani trošku uznání, naopak si připadáte, že je vaše existence naprosto zbytečná... Nakonec tohle jistě známe všichni.

To už jsem ale odbočila opravdu moc 😁.

Hlavní myšlenkou je to, že já sama v tu chvíli byla zralá na výpověď, útěk, vzdát to a pak mě napadlo...

Ano, my se takto můžeme sebrat, na všechno se vykašlat a prostě nepřijít do práce, ale dokážeme si uvědomit, že ti borci tuto možnost nemají? A když se někomu v jednom zápase úplně tak nedaří, dokážeme si říct, že možná zrovna v tuto chvíli prochází něčím těžkým?

Neříkám, že jsem dokonale nad věcí. Jako většina fanoušků, i já trpím syndromem "nejlepší trenér u televize". Naštěstí mi to vydrží maximálně půl hodiny, kdy se pořádně zamyslím, než bych útočila na sociálních sítích a podobně...

Ale to jsou mé názory, za které jistě budu pranýřována, nicméně čtete DENÍK FANOUŠKA.

Co jsem tím vším chtěla vlastně říci je toto, v poslední době (i když jsem věčný optimista se sklony k depresím 😅), mívám někdy pocit, že ztrácím víru v lidstvo.

Proto si sama často chytnu do svědomí a na prodavačku se usměju, řidiče se zeptám jak to jde, neklepu na sestřičku dvacetkrát, když se někomu roztrhne taška s nákupem, zastavím se a pomůžu mu ho posbírat a hlavně lidi neodsuzuju...

Vy to totiž možná nevnímáte, ale právě tyto maličkosti člověka potěší, zájem o druhé, i když malý, dokáže zlepšit svět...

A konečně, po osobních výlevech, se zaměřme na hokej a samotné Jestřáby.

Za prvé musím i já přiznat, jak mě zamrzelo, že Roman Chlouba u týmu končí a tímto mu chci poděkovat a vzdát hold za jeho nemalý hokejový um.

Dále si pak dovolím zhodnotit přípravu jako celek (ano, vím, že nás čeká ještě jeden zápas, ale ten na názoru už tolik nezmění). Skóre po prvních venkovních zápasech nahánělo hrůzu a málem mi způsobilo infarkt, domácí zápasy pak byly z docela jiného soudku, ale až ten třetí s Jihlavou ukázal věčný problém týmu. I když je připraven, má natrénováno, stačí jeden zádrhel a hra se psychicky rozpadne, což se pak snaží dohnat až téměř hrdinským výkonem v poslední třetině (to by mě kolikrát opravdu zajímalo, co se v té kabině muselo dít a přeji si být malá muška na stěně), kdy to někdy vyjde a někdy zase ne... Já osobně smekám za bojovnost, protože nesnáším odevzdaný "sympatický výkon". Na stranu druhou ale musím říci, že složit se na půlku zápasu kvůli křivdě (nesmím útočit na rozhodčí 😁😁😁), je cesta do pekel a právě mimo vysněný cíl (semifinále - a neklepte si na čelo, jestli jsem normální, ten tým na to má!).

Dnešní zápas - mému oku více lahodila hra našeho týmu ( až na přesilovky, tam je teda co zlepšovat). K přátelskému utkání měl zápas také dosti daleko.

No a co se týče předčasného konce...

Uvědomte si, že dokud bude klub platit zcela zbytečné pokuty, vstupné se bude stále zvyšovat!!! Ano, i když se ten daný klub a hlavně samotný hráč chová absolutně nekorektně, nemusí se na ně lít hned pivo... Pro příště - čeština má spoustu neutrálních výrazů, které nás nemusí hned degradovat v očích celé veřejnosti a všechny fanoušky házet do jednoho pytle...

Fandím, dneska jsem si zanadávala na rozhodčí, ale co je moc, je prostě příliš...

Takže si to celé shrňme asi tak, že příprava nám ukázala, jak snadno se dá vyhrát, že někdy to prostě nejde a prohraje se, ale pořád máme hráče, kteří mají to pravé srdce za Prostějov.

Tudíž táhněme na hokej, ve středu, v sobotu (a taky v pondělí, že?), vždy plní nadšení, naděje a správného citu.

Nechť tedy sezóna konečně započne, ať si zase můžeme plnými doušky užívat tu správnou atmosféru, úchvatná chorea, jež v lize nemají obdoby a lité boje o první ČTYŘKU 😊.

PS: v září se můžete těšit na první "okénko do duše fanouška", kdy se s námi o své dlóholeté zkušenosti s fanděním podělí dva, skoro už inventáře zimáku, parádní fanoušci.



Barbora Sekaninová

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



DENÍK FANOUŠKA

Část čtvrtá - BOJUJME ZA NAŠE MĚSTO... VŠICHNI A SPOLEČNĚ!

24.9.2019

Vždy se snažím být spíše pozitivní, hledat na špatném i něco dobrého, s nadhledem vidět minci z obou stran.

Dnes ale musím přiznat, že i já od druhé minuty druhé třetiny zápas sledovala s hlavou v dlaních a smíšenými pocity.

K Jestřábům cítím velkou náklonnost, no hokej zbožňuju, proto si přeji, jako většina z nás, opět vidět boj, chuť a hru, která se právem nazve hokejový zápas.

Pevně věřím, že borci trpí tím, jak to momentálně nelepí a i když se snaží sebevíc, nic nefunguje.

Stále věřím, že jakmile si sami začnou věřit, nakonec budeme všichni společně fandit na tribunách při playoff.

A stále chci věřit tomu, že ačkoli začátek sezóny není zrovna ve znamení bodových žní, dokážeme naše kluky podpořit, stejně jako oni nás nadchnout, abychom konečně opravdu všichni společně bojovali za Prostějov. Bez nenávisti, bez shazování něčí tvrdé práce, bez nadávek na lidi, na něž následně pějete ódy, když se jim začne zase dařit...

Nejsem zaměstnancem klubu! Nemám nařízeno Jestřáby pouze obhajovat a chválit! Lístek si kupuju za svoje vlastní peníze, stejně jako vy. A i když je to pro mnohé z vás možná nepochopitelné, já pořád zůstávám VĚRNÝM a HRDÝM fanouškem týmu LHK Jestřábi PROSTĚJOV, kterému prostě budu věřit do poslední vteřiny každého zápasu, což mi i přes protesty hlavy, stále připomíná mé srdce...

Barbora Sekaninová

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



"OKÉNKO DO DUŠE FANOUŠKŮ"

2.10.2019

1. "Na zimák přes šedesát let"

Do poslední chvíle jsem netušila, jak to celé bude, co od tohoto přidruženého projektu vlastně očekávat, ale i když je neskutečně těžké "na papír" zachytit POVÍDÁNÍ zasloužilých fanoušků, hráče a sportovního manažera, pokusím se i Vám předat to nejlepší z dnešního dne.

Ze srdce děkuji panu Janečkovi a panu Dostálovi, že s nadšením dorazili a podělili se s námi o zážitky, názory a dojmy, jež nasbírali za více než 60 let fandění. A rovněž děkuji panu Žigárdymu a panu Meidlovi za jejich otázky, přehled, pokoru a nebojácnost se s fanoušky střetnout tváří v tvář.

Kdo chodíte na tribunu na straně kotle, oba pány jistě znáte, vždy sedí vedle sebe na stejných místech snad celou věčnost, když jeden něco řekne, druhý mu vynadá a opravuje ho, chrlí informace a historky a každému v jejich dosahu dokáží zápasy hodně zpříjemnit a stejně tomu bylo i dnes. 😊

Pan Dostál kdysi býval brankářem a pan Janeček obráncem, to hrávali školské přebory v Plumlově na rybníku, neexistovaly helmy, gólman měl dvě vyrážečky a i když oba tvrdí, že jejich hraní nestálo za řeč a střílí si ze sebe navzájem (například: ,,Museli jsme ho pověsit za kšandy na branku, aby ho ty puky aspoň trefovaly, když jinak nic nechytil''), je úžasné se dozvědět více o éře Prostějovského hokeje v jeho začátcích přímo od zdroje.

Když potom, povzbuzeni nadšením a horlivými otázkami zástupců klubu, vzpomínali na jména velikánů, s nimiž hráli, znají se osobně a také jim chodili fandit- bratři Chovancovi, Novotný, Bilík, Hřebík, Černý, Ševčík, Palatý, Marek, Tomek, Machač... A strašná spousta dalších úžasných jmen - máte pocit, že jste se ocitli v "hokejovém" sedmém nebi.

Postupně jsme se pak dostali k samotnému fandění.

Hrávalo se pouze v zimě, stadión ještě neměl střechu, mantinely byly nízké, fanoušci neměli za potřebí nosit s sebou na zápasy dělobuchy, světlice ani sprosté nadávky...

A vzhledem k tomu, že ani webové úložiště není nekonečné, zde je výtah toho nej.:

,,Hráči kdysi hrávali bez helmy, tak se dali dobře poznat.😁 Taky ti kluci museli být někde zaměstnaní. Sice to kolikrát nebylo nic moc, když řezník nepoznal krávu od béka, anebo když byl kluk schopnej zaspat i na odpolední do železáren, no bylo to super, protože aspoň potom měli co dělat. Ale taky to byl hokej, při kterým jste mohli těm klukům za jízdy zavazovat kalhoty... Dneska už je to rychlý a silový ta hra, ale pořád ji milujeme. Jen je škoda, že máme jenom jeden led, kdyby to tady konečně postavili, hrálo by víc dětí...''

Pan Janeček:

,,Nikomu nevadilo, že padá sníh, kdyžtak tam vtrhli chlapci se zhrnovadlama. Jednou přišel můj strejda na zápas pozdě, a najednou se diví, že je mu nějak teplo, tak se mrkne na nohavice a zjistil, že ho dečka podpálili, no byla jim zima no... Chodilo víc lidí, protože milovali ten sport a svůj tým, nic se neházelo..."

Pan Dostál:

,,Házeli jsme po sobě maximálně sněhové koule a vymýšleli se krásný říkanky: "Olomouc a Hodolany, dvě prdele za horami." A oni nám na oplátku zase řvali - "Prostějov a Vrahovice, dvě prdele v republice " Nebylo potřeba si sprostě nadávat nebo hráče polívat pivem, což se nám fakt teď nelíbí a je to zbytečný. Ale vymyslel jsem ten pokřik DÍRA, to prostě byl takovej šourák gól, tak jsem zařval ty díro a ono se to nějak chytlo.'' (Na což se ozve pan Žigárdy: ,,No, to já si pamatuju, že se to tady řvalo už i na mě..." 😆)

Nejkrásnější hláška dne pana Dostála:

,,Lásku ke klubu člověk nemusí dokazovat oblečením, to musí mít tady (hrdě si zabouchal na hruď)!!! A jestli někdo lituje vstupnýho, tak je blbej, protože dneska ty prachy jde utratit snáz za hrozný kraviny.''

Nejkrásnější hláška dne pana Janečka:

,,Na Jestřáby prostě chodit musíme. Dneska nepůjdu na hokej, zítra nepůjdu do obchodu a třetí den zjistím, že nemůžu chodit, ne?''

Vyslechla jsem skvělé historky z našeho i ostatních zimáků - ani venkovní zápasy se bez nich neobejdou, životní příběhy, zvídavé otázky, osobní názory, dost perliček (Já třeba netušila, že se před zápasem kotlovala alpa /s výbuchem smíchu bylo dodáno, že se tak děje dodnes😁/, prostě si někdy jako fanoušci, či lidé mimo dění v kabině, možná nedokážeme přiznat, že i sportovci jsou vlastně jen lidi. Taky si někdy říkáte: "co tak asi mohou jíst a pít"?) a musím smutně konstatovat, že kdybych Vám chtěla předat úplně vše, nestačily by na to ani tři knihy o pětistech stranách, ale sama za sebe řeknu toto:

Já jsem opravdu šťastná, že mám možnost, kterou vždy využiji, se těchto pánů zeptat a vyslechnout je. Zkuste třeba, když si jdete o přestávce zapálit, poslouchat, co se kolem vás děje, protože nikdy nevíte, co krásného se dozvíte a případně se sami zajímejte, tito ani jiní opravdoví fanoušci, vám totiž nikdy neřeknou ne! 😉

Dojmy zástupců z řad Jestřábů:

Václav Meidl:

,,Pro mě to bylo oživení. Rád jsem poznal fanoušky, kteří chodí na hokej takovou řádku let. U spousty historek jsem se upřímně nasmál. I já jsem rád zavzpomínal na časy, kdy jsem byl malý a chodil fandit na prostějovský stadion.“

Štefan Žigárdy:

,,Já bych chtěl v první řadě poděkovat Báře Sekaninové, že za námi přišla a podělila se o koncept Deníku fanouška. Myslím si, že takovýto projekt nemá obdoby! Dali jsme jí možnost, aby vyjádřila slovy, to co spousta z Vás s naším klubem prožívá na tribunách. Chceme tímto dát jasnou zprávu, že na ledě i na tribunách jsme JEDEN TÝM a jako JEDEN TÝM bojujeme za Prostějov! Zároveň bych velice rád poděkoval našim dlouholetým fanouškům panu Janečkovi a Dostálovi za jejich podporu a příjemné posezení, které jsem si vážně užil!“

A možná se vám bude zdát, že to přehráním, ale znova vyslovuji obrovské díky všem čtyřem skvělým účastníkům posezení, za účelem sepsání našeho prvního "okénka do duše fanouška". 😊

Barbora Sekaninová

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



DENÍK FANOUŠKA

Část pátá - TOHLE MI NIKDY NIKDO NEVEZME!

12.10.2019

Upřímně musím říct, že ještě před pár dny jsem neměla vyloženě chuť psát další část deníku, protože málokdo z vás je podobně založený fanoušek, jako já. A ano, vím, že jsem si první větou naběhla na reakce typu: "tak to nepiš"... (Ale zase na druhou stranu, nenutím to nikoho číst a mě ženou dopředu ty pozitivní reakce, kterých se mi dostalo, takže se omlouvám všem haterům. 😁)

Nejsem jediná, to v žádném případě, jen prostě je nás málo a nahlas se nás ozývá ještě méně. Ale nakonec mi jeden člověk připomněl, proč jsem do tohohle projektu vlastně šla.

V žádném případě neříkám, že hra, spíše nehra, jíž v pár zápasech Jestřábí letka předváděla, nebyla spíše pokus ptáčete vzlétnout se svázanými křídly. Sama jsem měla pocit, že by se třeba měli jít borci opít a klidně se pobít, aby jim to dodalo impuls ke změně...

Přesto jsem nikdy nepřestala věřit a pevně si stát za svým názorem, že to zvládnou, společně i s trenérem!

Dnešní zápas už dokonce vypadal velice nadějně, i když se dá říct, že je vždy co zlepšovat, jako třeba souhru v obranném pásmu, ale víte co? Já dneska zase spatřila chuť a bojovnost ve tvářích a projevu hráčů, takže je mi úplně jedno, zda vyhrají dalších pět utkání v řadě nebo hned ten následující prohrají, pokud si toto stále udrží, mě pozitivní pohled na tento tým nikdy neopustí, ačkoli stále zůstávám nohama pevně na zemi, zatím to není hra zrovna dokonalá.

Možná jsem pro někoho naivní optimista, ale po dlouhé době jsem si mohla sama nahlas připomenout to, co jsem si uvědomila už v dětství, čímž zároveň připojím i myšlenku na závěr:

,,Můžete mi vzít materiální věci, můžete mi vzít, co chcete, ale jsou věci, jako třeba láska k hokeji, které mi nikdy nikdo nevezme... " 😊

Barbora Sekaninová

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



Sdílej stránku!

Tabulka chance ligy
p
P Tým Tým Z S B
1. CEB Č.Budějovice 13 54:32 32
2. POR Poruba 13 49:39 29
3. LTM Litoměřice 14 49:29 28
4. PRE Přerov 13 38:25 25
5. HAV Havířov 13 33:26 24
6. CHM Chomutov 13 42:29 23
7. PRO Prostějov 13 45:42 23
8. VSE Vsetín 13 41:34 22
9. SLA Slavia 13 30:29 21
10. JIH Jihlava 13 34:32 19
11. TRE Třebíč 13 34:35 18
12. FRM Frýdek-Místek 14 38:37 16
13. BEN Benátky n/J 13 32:45 16
14. UNL Ústí n/L 13 31:50 12
15. SOK Sokolov 13 37:56 6
16. KAD Kadaň 13 22:69 1

KOMPLETNÍ TABULKA

Aktuality

15.10.2019

Ouřada po operaci

Kryštof Ouřada utrpěl v utkání v Benátkách zranění ramene, které si vyžádalo chirurgický zákrok. Do tréninku by se měl podle prvních prognóz zapojit za měsíc. Ouři, přejeme brzké uzdravení!

10.10.2019

Posila ze Sparty

Jestřábi ze Sparty získali Davida Dvořáčka, který bude našemu týmu pomáhat formou střídavých startů.

28.9.2019

Extraligová posila do obrany

Prostějov získal z Mladé Boleslavi bývalého mládežnického reprezentanta Františka Hrdinku. Dvojnásobný účastník MS juniorů bude v PV hostovat zatím do konce října.

Kompletní statistiky najdete ZDE.

26.9.2019

Hrníčko mimo hru

Dominik Hrníčko si v utkání s Porubou poranil koleno. Vyšetření v nemocnici objevilo poškození, které si vyžádá zřejmě měsíční pauzu. Hrnec přejeme brzké uzdravení!


ARCHIV AKTUALIT

Góly

Asistence

Marek

Račuk

15 asistencí

Body

Marek

Račuk

21 bodů

Zápasy

Jan

Berger

13 zápasů

Úspěšnost

Tomáš

Štůrala

97,22% úspěšnost
×
Dnes v 17:30 | Muži
HC Dukla Jihlava
LHK Jestřábi Prostějov