Hokej pro mě znamená: Každodenní náplň a životní styl.

K hokeji mě přivedl/a: Moje rodina. Brácha hokej hrával a táta hokej trénoval. Hokej tak byl
u nás doma běžným tématem.

Hokejové začátky: S hokejem jsem začal v Dolním Žlebu na rybníku, kam mě poprvé vzala máma a učila mě bruslit.

Oblíbení trenéři: Těch bylo více. Pokud bych měl někoho jmenovat konkrétně, tak to byl Kevin Constantine v Americe, který mě toho naučil opravdu hodně a to jak na ledě, tak i mimo něj.

Nejhezčí hokejový zážitek: Když jsem byl draftovaný do NHL a pak také postup s Chomutovem do extraligy.

Nejhorší hokejový zážitek: Nic tak strašného mě zatím nepotkalo, ale k těm horším zážitkům patří určitě zranění.

Gól, na který nikdy nezapomenu: Ten jsem dal při prvním zápase v 7. třídě v dorostenecké extralize. Bylo to hned v prvním střídání a po prvním kontaktu s pukem. Nahodil jsem to lobem
na bránu, zapadlo to tam ve chvíli, když si gólman přišlápl řemínek u betonu. :-D

Největší motivací pro mě je: Moje rodina.

Můj rituál před zápasem: Nic zvláštního nemám.

Číslo na dresu pro mě znamená: Číslo 67 je moje šťastné číslo.

Nejvíce se v životě bojím: Mám strach z výšek. :-)

Nejvíce mě dokáže vytočit: Spousta věcí, ale většinou jsem klidný. :-)

Jsi pověrčivý?: Nejsem, ale raději to zaklepu.

Záliby: Kromě hokeje je to kolo a kino. Poslední dobou také hodně čtu knížky nebo si rád zahraji na Xboxu.

Hokejové cíle: Zahrát si za český národní tým.

Nejlepší parťák v kabině: Rozumím si se všemi.

Přezdívka v kabině: Fajla – tu jsem zdědil po bráchovi.

Nejlepší hokejista ČR podle mě je: Jaromír Jágr.

Nejlepší hokejista na světě podle mě je: Wayne Gretzky.

Nejoblíbenější soupeř: Žádného nemám.

Nejméně oblíbení soupeř: Most a Benátky.

Mým hokejovým vzorem je: Steve Yzerman - vynikající hráč a bojovník.

Kdybych si mohl zahrát s kýmkoliv na světě, byl by to: Rozhodně Steve Yzerman.

Kdybych nehrál hokej, tak bych se chtěl živit jako: Překladatel nebo bych podnikal.

V hokejové kariéře mě nejvíce podporuje: Moje rodina a přítelkyně Ivanka.